Bargočielggadanruđat (BČR)

Jus don leat gaskal 62 ja 67 jagi boaris dalle go ozat, de váldonjuolggadusaid mielde galgá dus leamašan penšuvdnaaddi sisaboahtu mii vástida unnimusat álbmotoaju vuođđosupmi (V), jagi ovdal go dus bargonákca hedjonii. NAV sáhttá mearridit spiehkastemiid.

Bargoliitun dás oaivvilduvvo dat, ahte don leat šaddan liitovuloš bargolihkohisvuođa geažil. Mii sáhttit dohkkehit buozanvuođa ámmátdávdan jus dan leat ožžon bargobirrasa vahátlaš váikkuhusain.

Jus

• NAV lea dohkkehan bargolihtu dehe ámmátdávdda

ja

• NAV lea árvvoštallan ahte dat lea ollásiidda dehe belohahkii sivvan dasa ahte du bargonákca lea hedjonan

de gusto dát:

• Don sáhtát oažžut BČR jus du bargonákca lea hedjonan unnimusat 30 proseantta.

Loga eambbo bargolihtuid ja ámmátdávddaid birra:

Dus lea riekti oažžut buohcanruđaid 52 vahkku. Jus leat fargga ožžon buohcanruđaid 52 vahkku ja don leat ain buohcci, de fertet don ieš ohcat BČR. Don it sirdojuvvo automáhtalaččat BČR ortnegii. Don sáhtát áramusat oažžut máksojuvvot BČR dan beaivve rájes go don ozat daid.

Dutnje gii buohccindieđihuvvojit ja vuosttaš buohcanbeaivi lei ovdal geassemánu 1. beaivve 2021:

• Jus don deavddát sihke buohcanruđaid ja BČR eavttuid, de lea dus riekti válljet dan alimus ruhtadeami.

Dutnje gii buohccindieđihuvvojit ja vuosttaš buohcanbeaivi lei maŋŋil geassemánu 1. beaivve 2021:

• Jus don deavddát sihke buohcanruđaid ja BČR eavttuid, de fertet don vuos leat buohcanruđaid nalde ollásiidda. Jus du buohcanruđaidvuođđu lea unnit go guokte vuođđosupmi (2V), de sáhtát liikkage válljet válddát go buohcanruđaid vai BČR.  

Jus don oaččut buohcanruđaid go barggat oassevirggis gitta 60 % rádjái, de sáhttá leat dus riekti oažžut sihke buohcanruđaid ja vuoliduvvon BČR.

OZA BARGOČIELGGADANRUĐAID

Jus don leat fas gearggus joatkit iežat BČR-ortnegiin, de sáhtát fas álggahit iežat BČR-áigodaga.  Dalle lea doarvái ahte du bargonákca lea vuoliduvvon unnimusat 40 proseanttain. Don sáhtát áramusat fas álggahit BČR ortnega dan beaivve rájes go ozat dan.

OZA BARGOČIELGGADANRUĐAID

• Jus don it leat ollásiidda atnán iežat BČR áiggi, de sáhtát fas álggahit iežat BČR-áigodaga. Dalle lea doarvái jus du bargonákca lea geahpeduvvon unnimusat 40 proseantta. Don sáhtát áramusat oažžut mieđihuvvot BČR dan beaivvi rájes go ozat dan.
• Jus don leat ollásiidda atnán iežat BČR áigodaga, ja NAV lea árvvoštallan ášši nu ahte dus ii leat šat riekti oažžut BČR guhkit go badjerádjemearri lea (spiehkastat), de sáhtát ohcat ođđa áigodaga danne go kárensáigodat lea heaittihuvvon. Dalle ferte du bargonákca leat geahpeduvvon unnimusat beliin, ja sáhtát áramusat oažžut mieđihuvvot BČR dan beaivve rájes go ozat dan. 
• Jus du BČR-ortnet loahpahuvvui danne go du ášši lei čielggaduvvon ja ledjet fas bargagoahtán, ja lea oanehit go 52 vahkku áigi dassái, de sáhtát fas máhccat dan ovddit áššedássái. Du bargonákca ferte leat dalle geahpeduvvon unnimusat beliin. Don sáhtát áramusat oaččut BČR dan beaivve rájes go ozat dan. Dás vulobealde leat dieđut mot oažžut ođđa rievtti buohcanruđaide.

Jus galggat oažžut fas ođđa rievtti buohcanruđaide, de fertet don bargan ollásiidda dehe belohahkii 26 vahkku. Jus lea oanehit áigi go 52 vahkku dan rájes go don maŋemus ožžot BČR ja don leat fas buohccán, de soaitá leat nu ahte dus ii leat riekti oažžut buohcanruđaid. Jus dus ii leat riekti oažžut buohcanruđaid, de sáhtát ođđasit ohcat BČR. Dalle sáhtát oažžut BČR dan sadjái go buohcanruđaid muhtun dihto ráddjejuvvon áigodahkii gitta 6 mánu rádjái. Ulbmil dainna lea ahte don fas sáhtát bargagoahtit dan 6 mánu áiggi siste.

Jus don sáddet BČR-ohcama, de árvvoštallá NAV lea go dus riekti fas máhccat iežat ovddit áššedássái, rahpat ášši ođđasit, dehe jus dus lea riekti oažžut ođđa áigodaga. Don fertet ohcat oaččut ášši árvvoštallojuvvot. 

OZA BARGOČIELGGADANRUĐAID

Gávdnojit guokte spiehkasteami váldonjuolggadusa ektui 5 jagi miellahttuvuođa dáfus.  Dat gustojit jus don leat leamašan álbmotoaju miellahttun unnimusat 1 jagi jotkkolaččat ovdal go don ozat BČR.

Spiehkastat A: 

• Don ledjet álbmotoaju miellahttu dalle go dus hedjonii bargonákca,

ja  

• Don leat leamašan miellahttun guhkit, dehe seamma guhká, go don it leat leamašan álbmotoaju miellahttun maŋŋil go don devdet 16 jagi.

Spiehkastat B:

• Maŋŋil go devdet 16 jagi de dus lea unnit go 5 jagi oktiibuot goas don ii leat leamašan álbmotoaju miellahttun.

Áiggi oktiibidjan

Jus oadjoláhka lea guston dutnje ja don leat rábidan alccesat oadjoáiggi muhtun eará riikkas, de sáhttá dat áigi muhtun dáhpáhusain rehkenastojuvvot leat oassin álbmotoaju oadjoáigin. Dat guoská dušše dalle jus Norggas lea šiehtadus dan birra dainna riikkain. Norggas lea dakkár šiehtadus earret eará EU/EEO-riikkaiguin. 

Lea doarvái ahte don leat miellahttu dalle go don ozat BČR. 

Go leat fargga fas álgime olles bargui, de sáhtát bargat gitta 80 proseantta rádjái, ja liikkáge oažžut máksojuvvot BČR dan reasta áiggi ovddas. Dát áigodat sáhttá bistit gitta 12 mánu. Dán vejolašvuođa sáhtát atnit dušše oktii BČR-áigodagas. Dát guoská maiddái bargoáiggi lassáneami áigodagaide (ceahkkálastináigodat) mat lea oaneheappot go 12 mánu. Ceahkkálastináigodat ferte leat oassin du doaibmanplánas.

NAV sáhttá geahpedit BČR jus mii árvvoštallat dan ahte don sáhtášit bargat eambbo go don duohtavuođas dagat. Jus leat dilálašvuođat du bargoguoskevaš doaimmaid dáfus mat dagahit váttisvuođaid čađahit doaimmaid ja nu ávkkástallat iežat bargonávccaid, de galggat liikkáge oažžut máksojuvvot bargočielggadanruđaid.

Jus don oaččut bargočielggadanruđaid dohkkehuvvon ámmátvigi dehe ámmátbuozanvuođa geažil, de sáhtát bargat gitta 70 %. 

Vuolggasadji dás lea 66 proseantta du sisaboađus. Dás iskat mii dan penšuvdnaaddi sisaboađu ovdal go du bargonákca hedjonii unnimusat 50 proseanttain. Eatnasiidda lea dat dat sisaboahtu mii lei dan maŋemus kaleandarjagis ovdal go don buohccindieđihuvvot. Mii atnit juogo

• du sisaboađu mii lei dan maŋemus jagi ovdal go don buohccindieđihuvvojit ja bargonákca hedjonii unnimusat 50 proseanttain,

dehe

• du gaskamearalaš sisaboađu dain maŋemus golmma jagiin ovdal go don buohccindieđihuvvojit ja du bargonákca hedjonii unnimusat 50 proseanttain

Fuomáš ahte jahkedienas mii lea eanet go guđa geardde gaskamearalaš álbmotoaju vuođđosupmi (6V), ii váldojuvvo mielde BČR meroštallamis.

Jus dus lea leamašan vuollegis dehe ii makkárge sisaboahtu ovdal go du bargonákca hedjonii unnimusat 50 proseanttain, de liikkáge sáhtát oažžut dan vuolimus jahkásaš doarjaga. Dan mii gohčodit unnimusmearrin.

Man ollu unnimusmeari mávssu don oaččut lea du agi duohken:

• Jus don leat 25 jagi dehe boarráseabbo, lea unnimusmearri 2V (2 geardde álbmotoaju vuođđosupmi, jahkásaččat). 
• Jus don leat nuorat go 25 jagi, lea unnimusmearri 2/3 oassi 2V supmis. Dan beaivve rájes go don deavddát 25 jagi de loktejuvvon du doarjja 2V dássái. 

Jus dus lea sisaboahtu mii addá dutnje unnit meroštallanvuođu go mii unnimusmearri lea, de lasihit mii meroštallanvuođu unnimusmearrái.

Dutnje geas lea bargoliitu dehe ámmátdávda

Jus dat addá dutnje alit meroštallanvuođu, de atnit mii du sisaboađu mii dus lei dalle go vahát dáhpáhuvai.

Jus dat addá dutnje alit meroštallanvuođu, de atnit mii du sisaboađu mii dus lei dalle go vahát dáhpáhuvai.

Jus don fuolahat mánáid mat leat vuollel 18 jagi, de oaččut don mánáidlasáhusa mii lea 35 ruvnna juohke máná ovddas, 5 beaivvi vahkkus. Dat guoská sihke iežat ja adoptiivamánáide, nu guhká go don fuolahat sin.  Don sáhtát maiddái oažžut mánáidlasáhusa biebmománáide jus don leat fuolahan biebmománáid dan maŋemus guokte jagi. Mánáidlasáhus sáhttá maiddái juolluduvvot mánáide geaidda ovddas don mávssat mánáiddoarjaga, vaikke vel it mávsse ge dan juste dál.

Jus goappašat váhnemat oažžuba BČR, de sáhttiba goappašagat oažžut mánáidlasáhusa.

Jus don oaččut máná, dieđit dan midjiide čálalaččat maŋemusat 3 mánu maŋŋil riegádeami vai oaččut mánáidlasáhusa riegádeami rájes.  Jus it dieđit dan ovdal go lea vássán 3 mánu, de oaččut mánáidlasáhusa dan ođđa mánnái áramusat dan beaivve rájes go don dieđihat dan midjiide.

Jus dus galgá leat riekti oažžut mánáidlasáhusa, de ferte mánná orrut Norggas/EEO-guovllus dehe Sveitsas.

Jus mánná lea/orru olggobealde Norgga/EEO ja Sveitsa eanet go 90 beaivve 12 mánu áigodagas, de dus ii leat šat riekti oažžut mánáidlasáhusa. 

Don fertet dieđihit NAV:ii jus mánná galgá orrut olggobealde Norgga/EEO dehe Sveitsa ja

• ja galgá leat doppe eanet go 90 beaivvi
• mánná olgoriikavuolginbeaivve juo lea orron olggobealde Norgga/EEO dehe Sveitsa 90 beaivve dan maŋemus 12 mánus
• mánná dáinna olgoriikkaorrumiin lea orron olggobealde Norgga/EEO ja Sveitsa 90 beaivve dan maŋemus 12 mánus

Don fertet maiddái dieđihit midjiide jus don oaččut mánáidlasáhusa mánáid ovddas geat orrot olggobeale Norgga/EEO. Dat seamma guoská maiddái dasa jus don oaččut mánáidlasáhusa ja mánná ássagoahtá olggobeale Norgga/EEO.

Don massát mánáidlasáhusa rievtti jus don it deavdde dasa gullevaš eavttuid.

Jus don oaččut bargočielggadanruđaid ja seammás oaččut ruđaid/bálkká bargoaddis go don leat:

• celkojuvvon barggus eret 
• heaitán barggus
• geahpedan bargoáiggi,

de geahpeduvvojit bargočielggadanruđaid seamma supmiin.

Go barggat almmolaš ásahusain, de dus lea almmolaš virgepenšuvdna. Bargonávccahisvuođapenšuvdna almmolaš virgepenšuvnnas lea ekonomalaš doarjja maid don sáhtát oažžut lassin BČR:de NAV:as.

Muitte ahte don fertet ohcat bargonávccahisvuođapenšuvnna dan penšuvdnaortnegis mii dus lea bargoaddi luhtte. Ovdamearkka dihte Stáhta penšuvdnakássas, Statens pensjonskasse (SPK) ja KLP. Dat ii leat doarvái dušše ohcat BČR NAV:as. Dalle oaččut guokte sierranas doarjjamávssuid, ovtta penšuvdnaortnegis iežat bargoaddis ja ovtta fas NAV:as.  

Jus mii galgat sáhttit meannudit du ohcama, de dárbbašit mii diehtit makkár oahppu ja bargovásáhusat dus leat. Danne berret registreret ja ođastit iežat CV nav.no siidduin seammás go don ozat ruđaid. Dat guoská maiddái dutnje gii galggat fas máhccat iežat bargoaddi lusa.

Jus dus lea hástalusat mat váikkuhit du bargovejolašvuođaide, sáhttá du bagadalli árvvoštallat du bargovejolašvuođaid ovttasráđiid duinna. Dan gohčodit mii bargonávccaid árvvoštallamin. Mii árvvoštallat du bargonávccaid ovttasráđiid duinna, dieđut vuođul maid don leat addán midjiide ja CV dieđuid vuođul. Loga eambbo mot bargonávccaid árvvoštallan čađahuvvo.

Mii atnit bargonávccaid árvvoštallama vuođđun sihke čuovvulanmearrádusa ja BČR mearrádusa meannudeamis. 

Jus dus leat mearkkašumit dan bargonávccaid árvvoštallamii maid mii leat čađahan, de sáhtát don addit midjiide ruovttoluottadieđu dan birra, ovdamearkka dihte doaibmanplána dialogabálvalusa bokte.

Čuovvulanmearrádus lea árvvoštallan maid mii leat čađahan dan birra makkár veahki don boađát dárbbašit oažžut dehe beassat fas ruovttoluotta bargui. Dán mearrádusas ii leat sáhka ruđain.   

Čuovvulanmearrádusas leat dieđut

• du vejolašvuođaid ja hástalusaid birra beassat fas bálkábargui
• du dárbbuide bargoguoskevaš doaimmaid birra
• daid doaimmaid ulbmiliid birra
• mainnalágiin mii sáhttit veahkehit du

Čuovvulanmearrádusas lea okta dáin konklušuvnnain:

• Don sáhtát bargagoahtit min veahki haga
• Don sáhtát bargagoahtit go oaččut veháš veahki mis
• Don sáhtát bargagoahtit go oaččut ollu veahki mis
• Du vejolašvuođat oaččut bálkábarggu leat heajut

Váidinvejolašvuođat: Don sáhtát váidit čuovvulanmearrádusa. Váidináigi lea 3 vahkku dan rájes go ožžot dan mearrádusa. Čálalaš váidda sáddejuvvo NAVii.

Loga eambbo iežat váidinrivttiid birra ja mii dáhpáhuvvá.

Jus don leat ohcan BČR, ja mii oaivvildit ahte dus leat heajos bargonávccat, unnimusat 50 proseantta buozanvuođa dehe eará liitu geažil, ja dat eará eavttut lea devdojuvvon, de oaččut mearrádusa ahte dutnje lea mieđihuvvon BČR.

Váidinvejolašvuođat: Don sáhtát váidit BČR-mearrádusa.
Váidináigi lea 6 vahkku dan rájes go don oaččut mearrádusa. Fuomáš! Go don váiddát, de fertet lea áibbas čielggas dasa ahte maid don váiddát. Jus du váidda ii váldojuvvo vuhtii maŋŋel go váidda lea meannuduvvon, de sáhtát guoddalit mearrádusa Oadjoriektái.

Jus don it leat ovttaoaivilis mot mii leat árvvoštallan dan makkár veahki don dárbbašat oaččut dehe beassat fas bargu, de fertet váidit čuovvulanmearrádusa (geahča dás bajábealde).

Loga eambbo iežat váidinrivttiid birra ja mii dáhpáhuvvá.

Don sáhtát oažžut BČR dan botta go don ja NAV ráhkadeahppi doaibmanplána. Loga eambbo doaibmanplána birra dás.
 

Don sáhtát oažžut BČR dan botta go vuorddát dálkkodeami dehe bargoguoskevaš doaimmaid.

Go don dađi mielde barggat eambbo dassái go ollet olles bargui, de sáhtát don oažžut BČR maiddái go barggat eambbo go 60 proseantta. Loga eambbo ceahkkálastima birra olles bargui.

Go leat čađahan doaimmaid dehe dálkkodeami, ja don dalle sáhtát skáhppot alccesat barggu, de sáhtát oažžut BČR gitta 6 mánnui dan botta go don ozat barggu. 

Don fertet lea NAV:as registrerejuvvon bargoohccin.

Jus leat studeanta, dehe oahppi joatkka oahpus ja fertet gaskkalduhttit lohkamiid ovtta áiggi gitta 6 mánu rádjái buozanvuođa dehe eará vigi geažil, de sáhtát oažžut BČR ruđaid vaikko du bargonákca ii leat hedjonan bargat eará bargguid.

Jus

• Leat heaittihan oahpu/lohkama ollásiidda.
• Dus lea dárbu medisiinnalaš dálkkodeapmái vai beasat fas joatkit oahpuin.
• Loatnakássa lea dohkkehan doarjaga lohkamii dehe joatkka ohppui.

Jus don oaččut loana/stipeandda Loatnakássas, de dus ii leat riekti oaččut BČR dan áigodagas goas dus lea riekti oaččut buohcanstipeandda.

Don fertet ohcat ášši árvvoštallojuvvot. Ohcamii lassin fertet sáddet

• dokumentašuvnna skuvllas/oahppobáikkis mas duođaštuvvo ahte leat gaskkalduhttán lohkama/oahpu
• dokumentašuvnna ahte dus lea riekti oaččut oahppoloana ja buohcanstipeandda Loatnakássas

Du ohcan oažžut bargonávccahisvuođaoaju lea meannudeami vuolde.

Bargonávccahisvuođaoadju sáhttá lea guoskevaš dutnje geas lea bistevaš heajos dinennákca buozanvuođa dehe liitu geažil.  

Jus don leat ohcan bargonávccahisvuođaoaju ovttasráđiid minguin, de sáhtát oažžut BČR gitta 8 mánu rádjái dan botta go mii meannudit du bargonávccahisvuođa ohcama.

Jus dohppehalat vássevaš buozanvuhtii maŋŋil go leat ožžon BČR dehe du buohcanruhtarievttit leat loahpahuvvon, sáhttá dus leat riekti oažžut BČR buhtadussan buohcanruđaide gitta 6 mánu rádjái.

Du bargonákca ferte leat hedjonan unnimusat 50 proseanttain, ja buozanvuohta dehe vihki ferte leat dakkár mii mearkkašahtti lea váikkuhan dasa ahte du bargonákca lea hedjonan. Dasa lassin ferte okta dáin áššiin guoskat dutnje:

• Don leat ožžon BČR ovdal, ja guđa (6) mánu siste, maŋŋil go bargočielggadanruđat loahpahuvvo, šaddet oanehit áiggi bargonávccaheapmin buozanvuođa geažil.
• Don leat ožžon BČR ovdal, ja jagi siste, maŋŋil go bargočielggadanruđat loahpahuvvo, šattat oanehit áiggi buohcci dainna seamma dávddain mii dus lei maŋemus.
• Don leat ožžon buohcanruđaid ja šattat fas bargonávccaheapmin dalle go leat barggus dehe oaččut beaiveruđaid.
• Don leat ožžon buohcanruđaid ja leat ain bargonávccaheapmin buozanvuođa dehe eará vigi geažil.
• Don leat ožžon BČR ja dasto váhnenruhtadoarjaga, ja šattat fas bargonávccaheapmin buozanvuođa dehe eará vigi geažil guđa (6) mánu siste maŋŋil go váhnenruhtadoarjja  loahpahuvvo.

Don fertet leat leamaš áibbas bargonávccaheapmin 26 vahkku ovdal go fas olahat ođđa buohcanruhtarivttiid.

Don fertet ohcat BČR vai besset árvvoštallat lea go dus riekti dan ruhtadeapmái. Don sáhtát áramusat oažžut máksojuvvot BČR dan beaivve rájes go ozat dan.

Don sáhtát ohcat doalahit BČR muhtun ráddjejuvvon áiggi seammás go ásahat alccesat fitnodaga. Don sáhtát oažžut BČR gitta 6 mánnui dalle go leat dakkár ovdánahttináiggis ja/dehe 3 mánnui seammás go don leat dakkár álggahandásis.

Lea gáibádus ahte lea jáhkehahtti ahte fitnodaga ásahemiin sáhtát ealihit iežat, vejolaččat kombineret dan bargonávccahisvuođaoajuin. Don sáhtát ohcat dan dušše dalle go don leat jurddašan álggahit ođđa fitnodaga.

Váldde oktavuođa minguin oažžun dihte eanet dieđuid mot ja maid galggat bargat.

Áigodagat goas oaččut BČR sáhttá addit rievtti háhkat váhnenruđaid seammá dásis go eará áigodagat barggus. Vai beassá joatkit BČR:in maŋŋil riegádahttinvirgelobi, de lea dehálaš ahte don ozat BČR fas ođđasit ovdal go lea vássán 52 vahkku dan rájes go maŋemus ožžot váhnenruđaid.

Jus don orut ovtta ásahusas gos lea nuvttá biebmu ja orrun, de dábálaččat geahpeduvvo BČR 50 proseanttain go leat leamašan dan ásahusas eanet go golbma mánu. Du bargočielggadanruđat eai geahpeduvvo jus don fuolahat guoimmi dehe mánáid, dehe leat fásta ja dárbbašlaš viessogolut.

Don massát BČR rievtti jus don čohkkát háldogiddagasas dehe gednet ráŋggáštusa muhtun ásahusas mii lea kriminálafuolahusa vuolde. Don oaččut liikkáge bargočielggadanruđaid jus don barggat, lea bargoaddi olggobealde giddagasásahusa mii lea ráŋggáštusčađahanlága 3, paragráfa 20. Friddjagednen. ektui.

Oažžun dihte bargočielggadanruđaid (BČR), de fertet čađahit doaimmaid maid don leat šiehttan NAV:ain.

Buozanvuohta

Jus don it nákce čađahit šihttojuvvon doaimmaid oanehit buozanvuođa geažil, de lea dus ain riekti oažžut BČR. Jus fertet jávkat doaimmain dehe eará aktivitehtain guhkit áiggi buozanvuođa geažil, de mii árvvoštallat jus du doaibmanplána berre rievdaduvvot.

Doalahit bargočielggadanruđaid olgoriikkaorruma vuolde 

Mátkkoštit eará riikii olggobealde EU/EEO

Jus don plánet vuolgit muhtun riikii mii lea olggobealde EU/EEO, de fertet ohcat doalahit BČR olgoriikkas ovdal go vuolggát dohko.  Don sáhtát doalahit BČR gitta 4 vahkku juohke kaleanddarjagi go orut olgoriikkas mii lea olggobealde EU/EEO.

Mátkkoštit eará riikii mii lea siskkobealde EU/EEO

Jus don leat muhtun EU/EEO riikka stáhtaboargár ja oaččut bargočielggadanruđaid, de it dárbbaš šat ohcat beassat vuolgit muhtun eará EU/EEO riikii.

Jus dus galgá leat riekti bargočielggadanruđaide, de ferte dus leat dohkkehuvvon doaibmanplána šihttojuvvon doaimmaiguin maid galggat čuovvut. Don sáhtát leat eará EU/EEO riikkas jus don doppe sáhtát kombineret dan daiguin šihttojuvvon doaimmaiguin.

Jus galggat oaččut bargočielggadanruđaid eará EU/EEO-riikkas, de fertet don

• searvat ráhkadit doaibmaplána, ja don fertet čađahit šihttojuvvon doaimmaid.
• Váldit oktavuođa minguin jus orrun EU/EEO riikkas leat hehttehusat dutnje čađahit šihttojuvvon doaimmaid, dehe jus háliidat čađahit doaimmaid EU/EEO-riikkas. Mii fertet dalle árvvoštallat jus dat ođđa doaibma lea dárbbašlaš ja ávkkálaš.

Leat go don muhtun riika stáhtaboargár mii lea olggobealde EU/EEO?

• Jus áiggut vuolgit muhtun riikii mii lea Davviriikkaid olggobealde, de fertet don ohcat doalahit bargočielggadanruđaid ovdal go vuolggát dohko.
• Áiggut go mátkkoštit Davviriikkain, de it dárbbaš ohcat. Ovdal go don árvvoštalat mátkkoštit, de fertet aŋkke dáhkidit dan ahte orrun doppe ii hehtte du čađahit šihttojuvvon dearvvašvuođa- dehe bargoguoskevaš doaimmaid ja čuovvuleami. 

Jávkan go dus lea luopmu

Luopmu go dus lea BČR mearkkaša ahte don

• válddát friddja doaimmain maid don leat šiehttan minguin
• válddát friddja ja it hálit gulahallat minguin muhtun áiggi
• manat eará báikái Norggas ja/dehe olgoriikii ja it hálit gulahallat NAV:in muhtun áiggi

Álgovuođus dus ii leat riekti oažžut BČR go dus lea luopmu. Dat lea danne go luopmoáigodagain sáhttá leat áigeguovdil searvat doaimmaide nugo geassebargguide, NAV čoahkkimiidda dehe eará čuovvuleami ortnegiidda. Don fertet dieđihit luomu birra dieđihankoartta 4. gažaldagas. Jávkan go lea luopmu mielddisbuktá geahpeduvvon doarjjamávssu.

Dáin oktavuođain sáhtát doalahit BČR vaikko vel válddát ge luopmu dehe vuolggát eará sadjái:

• Don leat čielggadan minguin ahte doaimmat dehe eará čuovvuleapmi min bealis ii leat guoskevaš dutnje dan áigodagas.
• Friddjaáigodagat goas ii leat áigeguovdil čađahit doaimmaid – ovdamearkka dihte juovllaid ja beassážiid.

Dakkár áigodagaid don it galgá merket ahte leat jávkan dieđihankortii, ja don oaččut máksojuvvot BČR dábálaš vuogi mielde.  

Luopmoruđat ja dieđihankoartta deavdin

Jus don oaččut luopmoruđaid danne go don leat olahan rievtti oaččut luopmoruđaid barggu bokte, de dat ii váikkut dasa ahte du BČR geahpeduvvo.

Luopmu oasseáiggevirggis

Jus dus lea oasseáiggevirgi ja oaččut vel BČR, de sáhttá bargoaddi geatnegahttit du váldit luomu oasseáiggevirggis.

Jus válddát luomu oasseáiggevirggis ovtta áigodaga goas don leat minguin šiehttan eará doaimmaid, de fertet don árvvoštallat jus don áiggut váldit friddja maiddái dain doaimmain. Dalle dus ii leat riekti oažžut BČR ja fertet dalle merket jávkama dieđihankortii.

Oasseáiggevirgi oahpaheaddjin

Don it galgga merket daid diimmuid goas don leat váldán láhkavuloš luomu nu guhká go don sáhtát plánaid mielde čađahit daid doaimmaid maid don leat šiehttan minguin.

Dan oasi geasis goas don leat váldán friddja liigebargodiimmuid (avspaseren) ja oaččut bálkká bargoaddis, de galggat merket dieđihankortii ahte don leat leamašan barggus.

Jus don leat ovtta EEO-riika dehe Sveitsa stáhtaboargár, de sáhtát doalahit BČR go galggat fárret eará EEO-guvlui ja Sveitsii.

Jus don leat muhtun riika stáhtaboargár mii leat EEO ja Sveitsa olggobealde, de sáhtát váldonjuolggadusaid mielde dušše doalahit bargočielggadanruđaid go fárret Davviriikkaid siskkobealde, Luxemburgii, Nederlándii ja Nuortariikii. Jus don dasa lassin leat bearašláhttu ovtta EEO-boargárii, sáhtát don doalahit BČR go fárret EEO-guovllu siskkobealde ja Sveitsii. 

Doaibmangeatnegasvuohta

Danne go eavttut oažžut BČR maiddái gustojit go orut eará EU/EEO-riikkas, de ferte dutnje leat vejolašvuohta čađahit bargoguoskevaš doaimmaid ja/dehe dálkkodeami dan riikkas gosa fárret.

Lea du iežat ovddasvástádus álggahit heivvolaš dálkkodeami dan riikkas gosa fárret. Dan ii sáhte NAV veahkehit du. Don fertet maiddái fuomášit ahte máŋga riikkain lea heajut fidnet bargoguoskevaš doaimmaid mat dagahit ahte dutnje dalle šaddá váddáseabbon čađahit iežat doaibmangeatnegasvuođa. 

Fárret ovtta riikii mii lea EU/EEO olggobealde?

Jus don galggat fárret ovtta riikii mii lea EEO olggobealde ja Sveitsii, de it sáhte doalahit BČR.

Váldde oktavuođa NAV:ain

Jus don árvvoštalat fárret bistevaččat eará EEO-riikii dehe Sveitsii, de sáhttá lea vuogas váldit oktavuođa NAV:ain buori áiggis ovdal go fárret oaččun dihte bagadallama mot dat sáhttá váikkuhit du čuovvuleami dehe du rivttiide oaččut ruhtadoarjaga.

Geatnegasvuođat fárrema dáfus

Go fárret olgoriikii, de fertet

• dieđihit dan NAV:ii
• dieđihit dan Álbmotregistarii

Mii muittuhit maiddái ahte go don fárret olgoriikii, de fertet váldit oktavuođa Vearroetáhtain gullan dihte Norgga njuolggadusaid birra mat gusket vearroáššiide.

Jus dus lei fuolahusdoarjja ovdal go ožžot mieđihuvvot bargočielggadanruđaid, de váldojuvvo fuolahusdoarjja/biebmoruovttodoarjja mielde go meroštallet vuođu bargočielggadanruđaid sturrodahkii.

Dain oktavuođain goas fuolahusdoarjja lea penšuvdnaaddi bargosisaboahtu, galget dat diimmut main don oaččut bálkká merkejuvvot dieđihankortii.

Jus dus lea fuolahusdoarjja lassin bargočielggadanruđaide, de sáhttá dat mielddisbuktit ahte du bargočielggadanruđat geahpeduvvojit dehe heaittihuvvojit.

Dieđihankoartta deavdin

Fuolahusdoarjja galgá merkejuvvon dan áigodaga go bargu lea bargojuvvon, vaikko vel fuolahusdoarjaga máksu boahtá easkka maŋŋil.

Jus don leat soahpan suohkaniin galle bargodiimmu dus leat juohke mánu dehe virgeproseantta, de leat dat diimmut dehe virgeproseanta dan soahpamušas maid don galggat merket dieđihankortii.

Jus don oaččut fásta supmi dehe lea eará soahpamuš mas diimmut eai leat spesifiserejuvvon, de galgá fuolahusdoarjja juhkkojuvvot suohkana alimus bálkáhuvvon mánáidgárdeassisteantta diibmobálkká mielde. Dán meroštallama diibmolohku galgá merkejuvvot dieđihankortii.

Jus don oaččut ovdamearkka dihte 6 000 ruvnna fuolahusdoarjaga 14-beaivvi áigodagas ja mánáidgárdeassisteantta alimus diibmobálká lea 200 ruvnna, de galggat merket kortii 30 bargodiimmu dan 14-beaivve áigodagas (6000 ruvnna juhkkojuvvon 200 ruvnnain = 30). Jus don it dieđe mii lea dat alimus diibmobálká, váldde oktavuođa suohkaniin.

Riŋge NAV:ii jearrat mot don galggat merket diimmuid dieđihankortii jus leat eahpesihkar mot dat galgá dahkkojuvvot.

Jus dus lei biebmoruovttudoarjja ovdal go ožžot mieđihuvvot bargočielggadanruđaid, de váldojuvvo fuolahusdoarjja/biebmoruovttodoarjja mielde go meroštallet vuođu bargočielggadanruđaid sturrodahkii.

Biebmoruovttudoarjja lea maiddái penšuvdnaaddi bargosisaboahtu, muhto dat diimmut main don oaččut bálkká eai galgga merkejuvvon dieđihankortii (doaibmagoahtán ođđajagimánu 1. beaivve 2018 rájes).

Go oaččut biebmoruovttudoarjaga lassin bargočielggadanruđaide, de eai bargočielggadanruđat geahpeduvvo dehe heaittihuvvo.