Váhnenruđat

Váhnenruđat galget dáhkidit dietnasa váhnemiidda riegádahttima dahje adopšuvnna oktavuođas.

Geat sáhttet oažžut váhnenruđaid?

Sáhtát oažžut váhnenruđaid jus leat leamaš dienasbarggus ja dus leamaš penšuvdnaaddi sisaboahtu unnimusat 6 dain 10 maŋimuš mánuin ovdal doarjjaáigodat álgá. Buot beaivvit goas don leamaš barggus lohkkojuvvojit. Beaivvit barggu haga lohkkojuvvojit dinenáigodahkii jus leat leamaš barggus 4 vahkku oktilaččat ja bargobeivviid gaskka eai leat eanet go 14 beaivvi.

Du jahkebálká galgá leat badjelaš bealli vuođđosupmis (G) álbmotoajus. Buohtastahtton bálkábargguin leat áigodagat goas leat ožžon:

  • buohcanruđaid
  • váhnenruđaid
  • áhpehisvuođaruđaid
  • fuolahisruđaid go mánná dahje son gean hálddus mánná lea lea buozas
  • dikšo- ja oahpahusruđaid
  • beaiveruđaid bargguhisvuođa geažil
  • bargočielggadanruđa

Maiddá eará dilálašvuođat sáhttet buohtastahttot bargguin. Dat sáhttet leat:

  • bálká man oaččut bargoaddis joatkka- dahje lassioahpu oktavuođas
  • vuordinbálká
  • go leat suodjalusas- dahje siviilabálvalusas dahje geatnegahtton siviilasuodjalanbálvalusas
  • Maŋŋábálká bargoaddis

Váhnenruhtaáigodat lea juhkkojuvvon golmma oassái: Etniidearri, áhčiidearri (maiddá gohčoduvvon áhčiidvirgelohpi) ja oktasašáigodat. Áhčis lea dušše riekti áhčiidearrái jus eatnis lea riekti váhnenruđaide. Jus eatnis ii leat váhnenruđaide riekti, de sáhttá áhčis leat iehčanas riekti váhnenruđaide.

Jus háliideahppi váldit vuostá váhnenruđaid oktanaga, de dasa leat biddjon veahá ráddjejumit. Loga eanet oktanaga vuostáiváldima birra.

Maid sáhtát oažžut?

Jus leat bálkábarggus, lea váhnenruhtavuođđu dábálepmosit rehkenaston dan sisaboađus mii dus lea go manat virgelohpái. Sáhtát geavahit váhnenruhtarehkenastirehkenastit man ollu sáhtát oažžut váhnenruhtan.

Bargiin lea maiddái riekti oažžut máksojuvvot luopmoruđaid váhnenruđain. Bija merkii ahte leat dušše vuosttaš 12 dahje 15 vahku oppalaš váhnenruhtaáigodagas mat addet rievtti oažžut luopmoruđaid NAV:s.

Jus leat iehčanas ealáhusbargi dahje frilanser-bargi, rehkenastot dábálepmosit váhnenruđat gaskamearalaš penšuvdnaaddi sisaboađus dan golmma maŋimuš jagis mas leat ožžon vearrorehketdoalu.

Jus dus leat beaiveruđat dahje eará doarjagat NAVas, gávnnát don váldonjuolggadusaid váhnenruđa rehkenastimii

dáppe.

Váhnenruđat máksojuvvojit beaivesupmi vuođul. Okta váhnenruhtavahkku leat vihtta doarjjabeaivvi. Don it oačču váhnenruđaid lávvardagaid ja sotnabeivviid ovddas.

NAV ii govčča dan oasi sisaboađus mii lea eanet go guhtta geardde vuođđosupmi álbmotoajus.

Man guhká sáhtát oažžut váhnenruđaid?

Go ozat váhnenruđaid, fertet/fertebeahtti válljet oažžut govččagráda mii lea juogo 100 proseanta vánhenruđa doarjjavuođus dahje 80 proseanta doarjjavuođus. Oppalaš váhnenruhtaáigodat riegádeami oktavuođas lea 49 vahkku 100 proseanta govččagrádain ja 59 vahkku 80 proseanta govččagrádain. Bija merkii ahte govččagráda man eadni vállje, maiddá guoská áhččái go son galgá váldit iežas oasi virgelobis.

Golbma vahku (15 doaibmabeaivvi) váhnenruhtaáigodagas lea várrejuvvon eadnái ja ferte váldit áiddo ovdal biddjon riegádahttindáhtona. Dát vahkut eai sáhte váldojuvvot maŋŋá go mánná lea riegádan. Jus riegádeapmi dáhpáhuvvá ovdamearkka dihte vahku ovdal biddjon riegádahttindáhtona, de don it oačču dan vahku ruovttoluotta maŋit áiggis váhnenruhtaáigodagas.

Jus mánná riegáda maŋŋá biddjon riegádahttindáhtona, de gessojuvvojit dat beaivvit oktasašáigodagas mat leat gaskal biddjon riegádandáhtona ja riegádeami.

Eadni sáhttá váldigoahtit vuostá váhnenruđaid gitta 12 vahkku ovdal biddjon riegádahttindáhtona, jus dan dahká de gessojuvvojit vahkut badjel 3 vahku oktasašáigodagas.

Váhnenruđat adopšuvnna oktavuođas álget go don válddát badjelasat ovddasvástádusa máná fuolahit. Váhnenruđaid oppalaš doarjjaáigodat adopšuvnna oktavuođas lea dasto 46 vahkku 100 proseanta govččagrádain ja 56 vahkku 80 proseanta govččagrádain.

Ollislaš váhnenruhtasupmi lea stuorát go válljet 100 proseantta govččagráda. Soapmásat válljejit váldit váhnenruđaid 100 proseantta govččagrádain ja dasto virgelobi bálkká haga. Jus válddát virgelobi bálkká haga eanet go 14 beaivvi, de sáhttá dat váikkuhit du riektái earret eará buohcanruđaide ja dikšoruđaide.

Jus riegádahttá dahje adoptere eanet go ovtta máná, de guhkiduvvo doarjjaáigodat viđain vahkuin juohke máná ovddas earret dan vuosttaš jus leat válljen 100 proseantta govččagráda. Jus don leat válljen 80 proseantta govččagráda, de guhkiduvvo doarjjaáigodat čiežain vahkuin.

Virgelobi juohkkin

Suoidnemánu 1. b. rájes 2014:s lea sihke etniidearri ja áhčiidearri 10 vahkku. Riegádahttimis ja adopšuvnnas mii geavai ovdal suoidnemánu 1. b. 2014 leat eará njuolggadusat. Vuosttaš guhtta vahkku maŋŋil riegádahttima gullet eadnái ja váldojuvvojit etniidearis.

Oktasašáigodat leat dat vahkut mat báhcet go lea dan 3 vahkku ovdal riegádahttindáhtona ja 10 vahkku áhčiidearis ja 10 vahkku etniidearis váldán eret. Oktasašáigodat lea danne 26 vahkku dahje 36 vahkku, dan duohken ahte leahpi go válljen 100 proseantta vai 80 proseantta govččagráda. Jus riegádahttá maŋŋá biddjojuvvon riegádahttindáhtona, de váldojuvvojit dát beaivvit oktasašáigodagas. Oktasašáigodaga sáhttibeahtti muđui juohkkit nu go ieža háliideahppi.

Eadni sáhttá oažžugoahtit váhnenruđaid gitta 12 vahkku ovdal biddjojuvvon riegádahttindáhtona, dalle váldo dát oktasašáigodagas.

Jus áhčči áigu geavahit oktasašáigodaga, de biddjojit gáibádusat eatni doibmii. Jus áhčči háliida maŋidit áhčiideari, de ferte ohcat. Amas massit doarjjabeivviid, ferte NAV leat ožžon ohcama uhcimusat maŋimuš beaivvi oktasašáigodagas.

Váhnenruhtaáigodat ii dárbbaš leat oktilaš. Sáhtát ovdamearkka dihte maŋidit váhnenruhtaáigodaga dan botta go buozalmasvuođa dahje lápmašuvvama dihte ollásit leat earáid veahki hálddus fuolaheames máná dahje go háliidat bargat ollesáiggi. Dát gohčoduvvo njuovžilis geavaheapmi váhnenruđain.

Fertebeahtti geavahit vánhenruđaid golmma jagi siste maŋŋá go mánná lea riegádan dahje adopterejuvvon. Jus leat beaivvit man eahppi leat geavahan, de massibeahtti daid.

Jus doai oažžubeahtti nuppi máná ovdalgo doarjjaáigodat vuosttaš máná ovddas lea adnon, de manaheahppi báhcán vahkkuid vuosttaš máná ovddas. Dasto lea dudnos riekti oažžut váhnenruđaid olles áigodaga ovddas nuppi máná ovddas. Ođđa áigodat álgá golbma vahku ovdal vurdojuvvon riegádahttima dáhtona.

Jus eatnis lea olles ovddasvástádus mánnái, sáhttá ohcat ahte áhčiidearri sirdašuvvá sutnje. Sáhttibeahtti maid šiehttat ahte áhčči geavaha osiid váhnenruhtaáigodagas, maiddá áhčiideari.

Mieleatnis leat seamma vuoigatvuođat go áhčis.

Erenoamážit adopšuvnna oktavuođas

Mánná ferte leat vuollel 15 jagi vai dus galgá leat riekti váhnenruđaide.

Dábálaččat it oačču váhnenruđaid go adopteret su máná geainna leat náitalan. Spiehkastat leat jus adopteret máná váhnenruhtaáigodagas.

Mo ozat váhnenruđaid?

Don fertet čálalaččat ohcat váhnenruđaid, dát guoská sihke etniidearrái, áhčiidearrái ja oktasašáigodahkii. Oza váhnenruđaid. Muitte ohcat rivttes áigái.

Du bargoaddi sáhttá ohcat ruovttuluottamáksima álbmotoajus jus son máksá ollesbálkká dutnje virgelobi áigodagas. Dán son dahká go sisaboahtodieđuid skovis russesta ahte son gáibida ahte váhnenruhta galgá máksojuvvot sutnje. Bargin galggat liikká don sáddet sierra váhnenruhtaohcama vai du bargoaddái máksojuvvo ruovttoluotta.

Don it oaččo váhnenruđa guhkkelii maŋos go golbma mánu dan beaivvi rájes go NAV oaččui du ohcama.

NAV sáhttá dušše meannudit ohcamiid jus dus lea duođaštuvvon bargu ja sisaboahtu ovdal doarjjaáigodaga. Jus ozat menddo árrat, de fertet duođaštit dán oktii vel. Dáid áiggiid lea áššemeannudanáigi sullii guhtta vahkku. Go mii leat ožžon du ohcama, de mii sáddet dutnje reive mas muitalat goas sáhtát vuordit ahte ohcan lea gárvásit meannuduvvon. Lea dehálaš ahte bijat merkii ahte eatni doarjjaáigodat riegádahttima oktavuođas álgá maŋimusat golbma vahkku ovdal biddjon riegádahttindáhtona.

Jus leat jearaldagat sáhtát váldit oktavuođas NAV:in telefovnna bokte 55 55 33 33.

Dieđit rievdadusaid

Jus du bálkádilli, bearašdilli ja/dahje bargodilli rievdá, dahje jus plánet olgoriikkas orrut, de dat sáhttá váikkuhit submái maid oaččut máksojuvvot NAV:s. Dákkár dilis fertet danne dakkaviđe sáddet dieđu NAV:i.

Olggosmáksimat

Dábálaččat leat ruđat du konttus mánu maŋimus bargobeaivvi, loga eanet olggosmáksindieđuid vuolde. Muhtun doarjagat máksojuvvojit árabut juovlamánus.

Don sáhtát maiddái iskat olggosmáksimiid bálvalusas Olggosmáksimat dutnje.


Jus dárbbašat eanet dieđuid, geahča čállosiid mat leat dárogillii.