Ekonomalaš sosiáladoarjja

Ekonomalaš sosiáladoarjja NAV:as galgá sihkkarastit ahte dus leat gaskaboddasaš sisaboađut dohkálaš eallindillái.

Mii ekonomalaš sosiáladoarjja lea?

Ekonomalaš sosiáladoarjja lea gaskaboddasaš sisaboahtu. Doarjaga ulbmil lea ahte don nu fargga go vejolaš lea galggat máhttit ieš birget.

Ovdal go oaččut doarjaga fertet duktat buot eará vejolašvuođaid maiguin sáhtášit birget.

NAV árvvoštallá du dili individuálalaččat. Dat mearkkaša makkár dárbu dus lea rávvagiid oažžumii ja čuovvuleapmái ja makkár ruhtameari don máhtát oažžut doarjjan.

Gii máhttá oažžut dan?

Jus galggat máhttit oažžut ekonomalaš sosiáladoarjja don fertet

  • lobálaččat ássat Norggas. Ollislaš rivttiid deavdin dihte dus ferte leat lobálaš ássanbáiki ja fásta ássanriekti
  • leat birgenvejolašvuođaid haga, barggu haga, iežat ruđaid haga dahje eará ekonomalaš návccaid haga

Jus ásat olgoriikkas dus ii leat riekti ekonomalaš ruhtadoarjagii

Buohkain lea riekti ohcat ekonomalaš sosiáladoarjaga ja oažžut áššis árvvoštallojuvvon. Don máhtát gáibidit oažžut mearrádusa čálalaččat. NAV čállingoddi ii sáhte hilgut ohcama njálmmálaččat.

Maid máhtát oažžut?

Árvvoštallama bokte geahččá NAV makkár golut leat dárbbašlaččat dohkálaš eallindillái.

Gávdnojit stáhtalaš rávvejeaddji logut ja njuolggadusat ekonomalaš sosiáladoarjaga rehkenastimii.

Mot don ozat?

Don fertet ohcat du ássangieldda NAV-čállingottis. Dábálaččat bivdá NAV-čállingoddi beassat hupmat duinna vai dii ovttasráđiid máhttibehtet árvvoštallat makkár dárbu dus lea doarjagii.

NAV-čállingoddi  dárbbaša dieđuid du sisaboađuid birra, du goluid ja persovnnalaš dili birra, eallindilálašvuođa, bearašdili, ássanbáikki, ássandili, agi, eallindili ja dearvvašvuođa birra. NAV galgá erenoamážit váldit vuhtii mánáid ja nuoraid dárbbuid, ovdamearkka dihte skuvlla ja astoáiggi doaimmaid.

Du áššis don fertet dokumenteret du dieđuid. Lea NAV guhte mearrida jus dokumenteren lea doarvái. Dá ovdamearkkat makkár áššiid galggat láktit ohcamuššii:

  • legitimašuvnna
  • gustojeaddji ássanlobi
  • vearrodieđáhusa (ovdalaš selvan) 
  • heivehallan/vearrogeahpádusa     
  • bálkádokumeantta
  • kontočilgehusa mas oaidná buot du konttuid supmiid
  • kontočilgehusa (jus dárbbašlaš dieđuid it sáhte dokumenteret eará láhkái. Teavsttat mat eai gula áššái máhtát sihkkut)
  • Dokumeantta ássandilis (viessoláigošiehtadusa)
  • Rehkega viessulaigumis, viessuloanas, elrávnnjis, mánáidgárddis, astoáigge ortnegis  (SFO) ja mánáid astoáiggi doaimmain
  • fásta dahje stuorra goluid dearvvašvuođadikšumii ja/ dahje bátnedikšumii

Váldde oktavuođa NAV-čállingottiin oažžun dihte du ohcanskovi.

Eará áigeguovdilis bálvalusat

Dus máhttá maiddái leat riekti ássandoarjagii. Geahča Husbanken neahttasiidduid gos gávnnat eambbo dieđuid das gii máhttá oažžut ássandoarjaga, makkár gáibádusat leat ássanbáikái ja makkár sisaboađomearit leat.

Dieđit rievdademiin birra

Jus šaddet dakkár rievdadeamit du dilis mat čuhcet  dan submi rehkenastimii maid NAV máksá dutnje de galggat fargga almmuhit dan NAV:ii.

Áššiid meannudanáiggit

Ekonomalaš sosiáladoarjaga meannudanáigi rievdá. Jus gártá guhkit go ovtta mánu de galggat don oažžut preliminára vástádusa. Jus dárbu doarjagii dárbbašuvvo fargga de galggat don oažžut vástádusa fargga.

Máksimat

Guhtege gielda mearrida máksinbeaivvis. Loga mearrádusbreava, das oainnát eambbo máksima birra. Loga eambbo máksinbeivviid, luopmoruđa ja vearrogeassima birra.


Jus dárbbašat eanet dieđuid, geahča čállosiid mat leat dárogillii.