Bargočielggadanruhta

Bargočielggadanruhta galgá dutnje sihkkarastit sisaboađu áigodagain goas don buozanvuođa dahje vahága geažil dárbbašat veahki NAV:s beassan dihte bargui. NAV sáhttá fállat veahki nugo bargoguvllot doaimmaid, medisiinnalaš dálkkodeami dahje eará čuovvoleami.

Gii sáhttá oažžut bargočielggadanruđa?  

Lea eaktun ahte dus lea bargonákca vuoliduvvon unnimusat beliin buozanvuođa dahje vahága geažil. Ii leat dehálaš man ollu du dearvvašvuohta iešalddis lea hedjonan, muhto man muddui dat váikkuha du vejolašvuođaide leat sisaboahtoaddi barggus.  

Don sáhtát oažžut bargočielggadanruđa dalle go leat 

  • aktiiva dálkkodeamis 
  • leat čađaheame bargoguvllot doaimma  
  • leat bargogeahččaleamis (bajásdássen buozanvuođa maŋŋel) 
  • NAV lea du čuovvoleamen maŋŋil go dikšu ja doaibma leat geahččaluvvon

Don sáhtát maiddái oažžut bargočielggadanruđa 

  • doaibmaplána ráhkadettiin  
  • dan botta go leat vuordime aktiiva dálkkodeami dahje bargoguvllot doaimma 
  • gitta golmma mánnui dan botta go ozat barggu maŋŋel go leat čađahan doaimma dahje dálkkodeami 
  • gitta gávcci mánnui dan botta go árvvoštallet du lámisvuođaohcama 
  • gitta guđa mánnui jus don buozanvuođa geažil šattat bargoveajuheapmin ođđasis, ja itge leat gártadan ođđa rievtti buohcanruhtii 
  • jus don studeantan dárbbašat aktiiva dálkkodeami vai fas sáhtát ohppui álgit ja dus ii leat buozanvuođa áiggis riekti Loatnakássa stipendii 

Don galggat 

  • orrut ja leat Norggas  
  • leat gaskkal 18 ja 67 jagi 

Jus don leat gaskkal 62 ja 67 jagi dalle go ozat, de dus dábálaččat galgá leat penšuvdnaaddi sisaboahtu mii vástida unnimusat ovtta vuođđosupmi (V) ovdal go dus bargonákca vuoliduvvui.  Spiehkasteapmi sáhttá dahkkojuvvot. 

Váldomearri lea ahte don leat álbmotoaju miellahttu unnimusat golbma jagi ovdalgo ozat. Jus don leat leamaš lámis itge leat sáhttán bargat, de lea doarvái go leat leamaš unnimusat ovtta jagi miellahttun ovdalgo ozat. Spiehkasteapmi sáhttá dahkkojuvvot.

Jus du doaibmaplánas lea dohkkehuvvon, de don sáhtát maiddái oažžut doarjaga. 

  • go oaččut medisiinnalaš dálkkodeami olgoriikkas  
  • go searvvat bargoguvllot doibmii olgoriikkas 
  • go gaskaboddosaččat leat olgoriikkas, nu guhká go dat ii hehtte šihttojuvvon aktivitehta 

Galggat ovdagihtii ohcat jus áiggut bisuhit addosiid go gaskaboddosaččat leat olgoriikkas. Olgoriikkas leahkin ii galgga hehttet NAV čuovvoleami ja dárkkisteami. 

Maid don sáhtát oažžut?  

Bargočielggadanruhta dahká 66 proseantta das mii lea vuođđun sisabohtui. Bargočielggadanruđa sturrodat lea earret eará dáid áššiid duohken 

  • ovddeš sisaboahtu  
  • fuolahat go mánáid 
  • oaččut go eará álbmotoadjoaddosiid
  • vuoliduvvui go du bargonákca unnimusat beliin ovdal go devdet 26 jagi 
  • fidnovahát dahje fidnobuozanvuohta 

Doarjja meroštallojuvvo juohke beaivvi váste ja addojuvvo viđa beaivái vahkkus.  Jus don fuolahat mánáid vuollel 18 jagi, de oaččut don 27 kruvnno mánáidlasáhusa juohke máná ovddas viđa beaivái vahkkus. Go don leat geatnegahtton máksit mánáid, de dat mearkkaša ahte don fuolahat daid. us don oaččut eambbo mánáid, de galggat addit NAV-kantuvrii čálalaš dieđu golmma mánu sisa riegádeami rájes vai oaččut mánáidlasáhusa riegádandáhtoma rájes. Jus easkka dieđihat go lea mannan badjel golbma mánu, de oaččut áramusat mánáidlasáhusa ođđa máná ovddas dan beaivvi rájes go don dieđihit.

Jus don čađahat bargoguvllot doaimmaid dahje guorahallama, de sáhtát don maiddái ohcat lassidoarjagiid mainna gokčá 

  • girjjiid ja oahpahusmateriálaid  

  • beaivválaš mátkkiid  guorahallamii dahje doibmii 
  • olggosgoluid ruovttumátkkiide 
  • fárrenolggosgoluid 
  • mánnábearráigeahččandoarjja guorahallama dahje doaimma oktavuođas 
  • orrunviesu lassiolggosgoluid guorahallama dahje doaimma oktavuođas

Gokčat m átkegoluid dan sadjái go bargočielggadanruđa  

Du beaivválaš mátkki liige mátkegolut sáhttet gokčojuvvot, jus dus ráddjejuvvon áigodagas lea váttisvuohta beassat bargui dahje oahpahussii buozanvuođa dahje vahága geažil. Dán sáhtát oažžut bargočielggadanruđa sadjái. 

Man guhká don sáhtát oažžut bargočielggadanruđa?  

Makkár dárbu dus lea leat mielde bargoguvllot doaimmas mearrida dan man guhká don oaččut bargočielggadanruđa. Dábálaččat don it liikká sáhte oažžut bargočielggadanruđa eambbo go njealji jahkái. Doarjjaáigodat danin rievddada olbmos olbmui. Earenoamáš dilálašvuođain sáhttá doarjjaáigodat guhkiduvvot badjel njeallje jagi. 

Go don nagodat ieš gávdnat barggu maŋŋel čađahuvvon doaimma dahje dálkkodeami, de sáhtát don oažžut bargočielggadanruđa gitta golmma mánnui dan botta go don ozat barggu. Don galggat leat registrerejuvvon NAV:s dábálaš bargoohccin. Jus don leat ohcan lámisvuođapenšuvnna, de don sáhtát oažžut bargočielggadanruđa gitta gávcci mánnui dan botta go ohcama meannudit. 

Mot don ozat?  

Álggos galggat iežat registreret geavaheaddjin NAV:i, čujuhusas nav.no – dahje mannat iežat NAV-kantuvrii.  Doppe sáhtát maidái oažžut veahki dihtoriin iežat registeret elektruvnnalaččat, ja oažžut dieđuid dan birra mot don dihtoriin sáhtát sáddet dieđihangoartta elektruvnnalaččat ja bidjat sisa iežat CV. 

Don gávnnat ohcanskovi olgešbealde fálus “Skovit” vuolde.  Go rievttes skovi leat válljen, de ollet skovvebagadussii. Dán bagadusas galggat russestit makkár mildosiid ja dokumentašuvnna don galggat bidjat ohcama mielde. Dutnje maiddái ihtá ovdasiidoárka. Mii bivdit du sáddet dan mii ovdasiidoárkkas namuhuvvo vai mii sáhttit meannudit du ohcama jođánit ja beaktilit. Bija ovdasiidoárkka bajemussii sáddagis/reivves. 

Don sáhtát áramusat oažžut bargočielggadanruđa dan beaivvi rájes go don ozat. 

Ohcat fas ođđa álggaheami 

Jus lea unnit go 52 vahkku dan rájes go dutnje maŋemus olggosmáksojuvvui bargočielggadanruhta, de sáhtát ohcat fas álggaheami bargočielggadanruđas skovis ođđaálggaheami váste. 

Don galggat liikká ovddidit ođđa ohcama dábálaš skovis jus 

  • lea gollan badjel 52 vahkku dan rájes go don maŋemus ožžot bargočielggadanruđa  

  • ášši lei loahpahuvvon loahpalaš biehttalemiin 
  • dutnje lei addon bargočielggadanruhta barggu ozadettiin čađahuvvon plána mielde 

Dieđihangoarta  

Don galggat sáddet dieđihangoartta juohke 14. beaivvi jus dutnje bargočielggadanruhta galgá olggosmáksojuvvot. Geahča eanet dieđuid dieđihangoartta birra Gullevaš sisdoalu vuolde. 

Olggosmáksin ja vearru  

Dieđihangoartta dieđuid vuođul dahkkojuvvo olggosmáksin. Jus dieđihagoartta lea deavdán riekta ja sádden rievttes áigái, de olggosmáksin dáhpáhuvvágaskkal 2 - 3 beaivvimaŋŋel go dieđihangoartta lea sádden.. 

Bargočielggadanruđas gessojuvvo vearru nu mo dábálaš bargosisaboađus ja dat lea penšuvdnaaddi sisaboahtu. Váhnenruđa dinema vuoigatvuođa hárrái, biddjojit dat áigodagat dássálaga go don ožžot bargočielggadanruđa ja go leat leamaš barggus.

Bargočielggadanruđa galgá olggosmáksit vearrogessosa haga guokte 14-beaivvi áigodagas geassemánus ja vuosttaš 14-beaivvi olggosmáksimis juovlamánus. 

Dieđit daid rievdadusaid  

Jos oaččut rievdadusaid bálkkás, sáhttá dat addit ollu váikkuhusaid mávssus don oaččut NAV:as, fertet don dákkaviđe dieđihit NAV-kantuvrii gos don orut.