Bearaš ja fuolahus

Doarjjaáigodaga guhkkodat lea maiddái dan duohken lea go goappeš váhnemiin riekti váhnenruhtii, lea go dušše eatnis riekti, lea go dušše áhčis riekti, fuolaha go eadni okto máná vai fuolaha go áhčči okto máná. Dasa lassin lea doarjjaáigodat guhkit go riegádahttá máŋga máná oktanis.

Dáppe gávnnat eanet dieđuid dan birra man guhká iešguđetge doarjjaáigodagat bistet, ja gustojit go earenoamáš eavttut go áigodagain galgá geavahit váhnenruđa.

Go sihke eatnis ja áhčis lea riekti

Go váhnemat orruba ovttas ja goappašagain lea riekti váhnenruhtii, de doarjjaáigodat lea 47 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 57 vahkku 80 proseantta gokčangrádain. Doarjjaáigodat álgá maŋemusat golbma vahkku ovdal termiidnadáhtona. Jus daid vahkkuid ii geavat ovdal riegádahttima dahje riegádahttá beare árrat, de doarjjaáigodat oaniduvvo seammá ollu. Vahkkuid riegádahttima ovdal ii sáhte sirdit áigodahkii riegádahttima maŋŋel. Doarjjaáigodat sáhttá álgit gitta 12 vahkku ovdal termiidnadáhtona, muhto dalle oaniduvvo doarjjaáigodat maŋŋel riegádahttima seammá ollu.

Vissis vahkkut doarjjaáigodagas leat várrejuvvon eadnái ja vissis vahkkut leat várrejuvvon áhččái. Vánhemat sáhttiba juogadit vahkkuid mat eai leat várrejuvvon eadnái dahje áhččái.

Ná lea juohkin:

• Golbma vahkku ovdal ja guhtta vahkku maŋŋel riegádahttima leat várrejuvvon eadnái
• 12 vahkku leat várrejuvvon áhččái (áhččeearri)
• 26/36 vahkku leat oktasaččat váhnemiidda. Eadnái leat earenoamáš gáibádusat go áhčči galgá geavahit váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, geahča vuolábealde.

Go dušše eatnis lea riekti váhnenruhtii

Go váhnemat orruba ovttas, muhto dušše eatnis lea riekti váhnenruhtii, de doarjjaáigodat lea 47 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 57 vahkku 80 proseantta gokčangrádain. Eadni oažžu olles áigodaga ieš okto. Áhčči sáhttá dattetge gártadit rievtti váhnenruhtii dan botta go eadni vuostáiváldá váhnenruđa. Jus váhnemat háliideaba dan, de áhčči sáhttá geavahit dan rievtti.

Go dušše áhčis lea riekti váhnenruhtii

Go váhnemat orruba ovttas, muhto dušše áhčis lea riekti váhnenruhtii, de doarjjaáigodat lea 38 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 48 vahkku 80 proseantta gokčangrádain. Ii leat áhččeearri go dušše áhčis lea riekti váhnenruhtii. Vahkkut mat muđui livčče leamašan várrejuvvon eadnái (golbma vahkku ovdal ja guhtta vahkku maŋŋel riegádahttima) leat gessojuvvon eret. Ii leat áhččeearri go dušše áhčis lea riekti váhnenruhtii. Eadnái biddjojit earenoamáš gáibádusat go áhčči galgá geavahit váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, geahča vuolábealde. Eatnis sáhttá leat riekti ovttahávvásaš doarjagii lassin dasa ahte áhčči vuostáiváldá váhnenruđa.

Go dušše áhčis lea riekti váhnenruhtii ja eadni vuostáiváldá lámisvuođapenšuvnna

Go váhnemat orruba ovttas ja eadni vuostáiváldá lámisvuođapenšuvnna, de áhčči sáhttá oažžut váhnenruđa 12 vahkkui nu ahte eai biddjo earenoamáš gáibádusat eadnái.

Go eadni okto fuolaha máná

Go eatnis lea riekti váhnenruhtii ja orru okto mánáin, de doarjjaáigodat lea 47 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 57 vahkku 80 proseantta gokčangrádain. Eadni oažžu olles áigodaga ieš okto. Áhččeearri ii gávdno.

Go áhčči okto fuolaha

Go áhčis lea riekti váhnenruhtii ja orru okto mánáin, de doarjjaáigodat lea 44 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 54 vahkku 80 proseantta gokčangrádain. Golbma vahkku ovdal riegádahttima, mat muđui livčče várrejuvvon eadnái, leat gessojuvvon eret.

Jus eadni lea vuostáiváldán váhnenruđa ovdal go áhčči báhcá okto fuolahit máná, de doarjjaáigodat lea 47/57 vahkku, dan duohken makkár gokčangráda lea válljen. Jus áhčči báhcá okto fuolahit máná maŋŋel go eadni lea vuostáiváldán váhnenruđa vissis áigái, de áhčči sáhttá dušše váldit badjelasas dan oasi doarjjaáigodagas mii vel lea báhcán.

Máŋgga máná riegádahttin

• Go sihke eatnis ja áhčis lea riekti váhnenruhtii, de 5/7 vahkku lasihuvvojit (gokčangráda mearrida dan) vahkkuide mat váhnemiidda leat oktasaččat.
• Go dušše nuppi váhnemis lea riekti váhnenruhtii, de 5/7 vahkku lasihuvvojit (gokčangráda mearrida dan) daid vahkkuide maidda dán olbmos lea riekti.

Earenomáš gáibádusat eadnái go áhčči galgá geavahit váhnenruđa

Go áhčči galgá geavahit váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, de eaktuduvvo ahte eadni

• bargá ollesáiggi dahje muhtun muddui
• váldá almmolaš oahpu ollesáiggis
• oahpu čađaha lotnolagaid bargguin mii oktiibuot vástida ollesáiggi
• iežas buozanvuođa dahje vahága geažil lea áibbas earáid veahki hálddus go galgá sáhttit fuolahit iežas máná
• lea sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii iige sáhte fuolahit iežas máná
• searvá aiddoboahtán sisafárrejeddjiid oahpistanprográmmii
• searvá gealbudahttinprográmmii olbmuid váste geain bargo- ja sisaboahtonákca mealgadii lea vuoliduvvon.

Jus eadni bargá 75 proseantta ja eanet olles bargoáiggis, de adno eadni leat bargame ollesáiggi. Áhčči sáhttá dakkár dilálašvuođain oažžut váhnenruđa danin go eadni bargá ollesáiggi. Jus eadni bargá unnit go 75 proseantta olles bargoáiggis, de áhči váhnenruhta vuoliduvvo seammá ollu go maid eatni bargoáigi vuoliduvvo. Jus áhčči háliida bargat ollesáiggi maŋidan dihte áigodaga, de lea eaktun ahte maiddái eadni bargá dahje čađaha oahpu ollesáiggis. Dát gusto vaikko eatnis ii leat riekti váhnenruhtii.

Doai oažžubeahtti vel ovtta máná doarjjaáigodagas

Jus doai oažžubeahtti vel ovtta máná ovdal go ovddit máná doarjjaáigodat lea nohkan, de massibeahtti doai rievtti geavahit ovddit máná geavatkeahtes vahkkuid. Dudnos baicca lea riekti ollislaš váhnenruđa áigodahkii ođđa máná ovddas. Ođđa áigodat álgá golbma vahkku ovdal termiidnadáhtona.