Bearaš ja fuolahus

Gii sáhttá oažžut váhnenruđa?

Don sáhtát oažžut váhnenruđa jus don leat leamašan barggus ja dus lea leamašan penšuvdnaaddi sisaboahtu logi maŋemus mánus unnimusat guhtta mánu ovdal go doarjjaáigodat álgá. Jahkásaš sisaboahtu galgá leat unnimusat beali álbmotoaju vuođđosupmis. Ovttaárvosaččat bargguin leat áigodagat go don leat vuostáiváldán

• buohcanruđa
• váhnenruđa riegádahttimis ja adopšuvnnas
• áhpehisvuođaruđa
• fuollaruđa go mánná dahje dat gii fuolahii máná lei buohcci
• dikšo- ja oahpahusruđa
• beaiveruđa bargguhisvuođas
• bargočielggadanruđa (BČR)

Maiddái eará dilálašvuođat leat ovttaárvosaččat bargguin. Dat sáhttá leat

• bálká bargoaddis oahpu čađahettiin
• vuordinbálká
• militeara- dahje siviilabálvalusa dahje geatnegahtton siviilasuodjalanbálvalusa čađaheapmi

Maid don sáhtát oažžut?

Jus don leat bargi, váhnenruhta dábálaččat meroštallojuvvo dan sisaboađu vuođul mii dus lei go álggát virgelohpái. NAV liikká dahká vásedin árvvoštallama juohke áššis.

Bargiin galgá maiddái leat riekti váhnenruđas oažžut luopmoruđa. Doai váhnemin oažžubeahtti oktiibuot luopmoruđa vuosttaš 12 vahkku ovddas go geavaheahppi 100 proseantta váhnenruđa. Jus eadni geavaha vuosttaš 12 vahkku, de lea dušše son gii oažžu luopmoruđa. Jus doai leahppi válljen geavahit 80 proseantta váhnenruđa, de oažžubeahtti oktiibuot luopmoruđa vuosttaš 15 vahkku ovddas.

Jus dušše nubbi dudnos bargá, de son oažžu visot luopmoruđa.

Jus don leat iešheanalis ealáhusdoalli dahje luođobargi, de váhnenruhta meroštallojuvvo maŋemus golmma jagi gaskamearálaš penšuvdnaaddi sisaboađu vuođul. NAV liikká dahká vásedin árvvoštallama juohke áššis.

Don sáhtát geavahit Váhnenruhtabagadusa mainna meroštalat man ollu váhnenruđa don sáhtát oažžut.

Don it oaččo doarjaga dan sisaboađu oasi ovddas mii lea guđa geardde badjel álbmotoaju vuođđosupmi.

Man guhká don sáhtát oažžut váhnenruđa?

Doai sáhttibeahtti válljet áigubeahtti go geavahit 100 proseantta vai 80 proseantta váhnenruđa (gohčoduvvo maiddái gokčangrádan). Válljejupmi gusto olles áigodahkii ja dudnuide goappašagaide. Ovtta vahkkus leat vihtta doarjjabeaivvi. Doarjja dasto ii olggosmáksojuvvo lávvordagaid ja sotnabeivviid ovddas.

Jus fuollabadjelasváldima dáhton lea suoidnemánu 1.b.2011:s dahje maŋŋel dan, de váhnenruđa doarjjaáigodat lea 44 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 54 vahkku 80 proseantta gokčangrádain.

• Jus fuollabadjelasváldima dáhton lea áigodagas gaskkal suoidnemánu 1.b.2009 ja geassemánu 30.b. 2011, de doarjjaáigodat lea 43 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 53 vahkku 80 proseantta gokčangrádain
• Jus fuollabadjelasváldima dáhton lea ovdal suoidnemánu 1.b 2009:s, de lea doarjjaáigodat 43 vahkku 100 proseantta gokčangrádain ja 51 vahkku 80 proseantta gokčangrádain

Jus fuollabadjelasváldin dáhpáhuvvá suoidnemánu 1.b.2011:s dahje maŋŋel dan, de áhčči sáhttá oažžut váhnenruđa 12 vahkkui go eadni oažžu lámisvuođapenšuvnna.

Lea dehálaš diehtit dan ahte ollislaš olggosmáksin 80 proseantta gokčangráda olles áigodagas lea veaháš unnit go dat mii olggosmáksojuvvo 100 proseantta gokčangrádas.

Doarjjaáigodaga sáhttá maŋidit:

• danin go dus lea láhkanannejuvvon luopmu (Táriffašiehtaduvvon luopmu ii rehkenastojuvvo dasa mielde),
• jus don leat buohcci ja leat áibbas veahki hálddus sáhttit fuolahit máná
• jus don dahje mánná leahppi sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii, dahje
• jus don leat ollesáiggi barggus

Jus áhčči háliida maŋidit áhččeeari,  de son galgá ohcat dan maŋemus beaivvi rádjái dan áigodagas mii ii leat várrejuvvon goappá ge váhnemii (oktasašáigodat).

Váhnenruhta ii addojuvvo šat go lea gollan golbma jagi dan dáhtona rájes go fuollabadjelasváldin dahkkui.

Don sáhtát lotnolagaid muhtun muddui bargat ja oažžut muhtun muddui váhnenruđa

Don sáhtát geavahit graderejuvvon váhnenruđa go don muhtun muddui vuostáiválddát váhnenruđa lotnolagaid dainna ahte barggat muhtun muddui. Váhnenruđa áigodat guhkiduvvo go dutnje guhkit áigodahkii olggosmáksojuvvo veaháš unnit juohke beaivvi. Loahppasubmi lea dat seammá go dalle go it geavahišgoađe graderejuvvon váhnenruđa.

Mot doarjjavahkkut juohkásit gaskkal áhči ja eatni?

12 vahkku lea várrejuvvon áhččái (áhččeearri) jus fuollabadjelasváldin dáhpáhuvvá  suoidnemánu 1.b.2011:s dahje maŋŋel dan. Reastta doarjjavahkkuid sáhttiba váhnemat juogadit gaskaneaskka (oktasašáigodat). Eambbo dieđuid váhnenruđa doarjjaáigodaga birra gávdná Gullevaš dieđut vuolde olgešbealde fálus.

• Jus fuollabadjelasváldin dáhpáhuvvá áigodagas gaskkal suoidnemánu 1.b.2009 ja geassemánu 30.b.2011, de áhččeearri lea 10 vahkku.
• Jus fuollabadjelasváldin dáhpáhuvvá ovdal suoidnemánu 1.b.2010:s, de eadni galgá leat gártadan rievtti váhnenrievtti unnimusat 50 proseantta virggis vai áhčis galgá leat riekti áhččeearrái.
• Jus fuollabadjelasváldin dáhpáhuvvá ovdal suoidnemánu 1.b.2009:s, de áhččeearri lea 6 vahkku.

Jus áhčči háliida geavahit váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, de gustojit earenoamáš njuolggadusat go eadnái biddjojit gáibádusat. Loga eambbo olgešbealde fálus váhnenruđa birra áhččái riegádahttimis ja adopšuvnnas.

Jus doai oažžubeahtti vel ovtta máná ovdal go vuosttaš máná doarjjaáigodat nohká, de massiboahtti doai rievtti geavahit vuosttaš máná geavatkeahtes vahkkuid. Dudnos lea baicca riekti olles váhnenruđa áigodahkii nuppi máná ovddas. Ođđa áigodat álgá golbma vahkku ovdal termiidnadáhtona.

Mot don ozat?

Don galggat čálalaččat ohcat váhnenruđa. Dát gusto vaikko don oaččut olles bálkká iežat bargoaddis doarjjaáigodagas. Don ozat skoviin “Ohcan - Váhnenruhta dahje áhččeearri riegádahttimis” – NAV 14-05.09.

Jus don ozat maŋidit áigodaga ollesáiggebarggu geažil dahje danin go don háliidat lotnolagaid muhtun muddui oažžut váhnenruđa ja muhtun muddui bargat, de galggat geavahit skovi “ Maŋideapmi dahje graderejuvvon geavaheapmi váhnenruđas (heivehahtti geavaheapmi)”-NAV 14-16.05.

Go leat válljen skovi, de boađát skovvebagadussii. Dán bagadusas galggat russestit makkár mildosiid ja makkár lágan dokumentašuvnna galggat bidjat ohcama mielde. Dutnje ihttá maiddái ovdasiidu. Mii sihtat du sáddet sisa dan mii namuhuvvo ovdasiiddus nu ahte mii sáhttit meannudit du ohcama jođánit ja beaktilit. Bija ovdasiidoárkka bajemussii reivves.

Vai NAV galgá sáhttit meroštallat maid don galggat oažžut, de dasa lassin lea dárbu ahte du bargoaddi deavdá blankeahta “Bargi sisaboahtodieđut” – NAV 08.30.01. Bargoaddi galgá maiddái deavdit blankeahta “Geasusdieđut”-NAV 08-30.02, jus dus bargin leat bággogessosat ja NAV galgá olggosmáksit váhnenruđa njuolga dutnje.

Jus du bargoaddi olggosmáksá ollesbálkká dutnje virgelobi áigodagas ja russesta dan sisaboahtodiehtoblankeahtas ja dasa lassin russesta blankeahtas ahte son gáibida váhnenruhta olggosmáksojuvvo bargoaddái, de dat áddejuvvo nu ahte bargoaddi ohcá ruovttoluottamáksima álbmotoajus. Don gii leat bargi galggat ieš ohcat váhnenruđa ohcama vai du bargoaddi sáhttá oažžut ruovttoluotta máksojuvvot.

Don it oaččo váhnenruđa guhkkelii maŋos go golmma mánu ovddas dan rájes go vuostáiválddiimet ohcama.

Dieđit daid rievdadusaid  

Jos oaččut rievdadusaid bálkkás,  bearaš dilis dahje bargo dilis, dahje áiggut leat olgoriikas, sáhttá dat addit ollu váikkuhusaid mávssus don oaččut NAV:as. Diekkár dilis de fertet don dákkaviđe dieđihit NAV- kantuvrii gos don orut.