Bearaš ja fuolahus

Láhka rievddai suoidnemánu 1.b.2009:s ja rievdá suoidnemánu 1.b. doarjjaáigodaga guhkkodaga dáfus. Lea riegádandáhton dahje adopšuvnna dáhton mii mearrida man guhkes áhččeearri dus lea.

Jus riegádeapmi dahje fuollabadjelasasváldima dáhton lea suoidnemánu 1.b.2011 dahje maŋŋel dan, de áhččeearri lea 12 vahkku (60 doarjjabeaivvi).

• Jus riegádeapmi dahje fuollabadjelasasváldima dáhton lea áigodagas gaskkal suoidnemánu 1.b.2009 ja geassemánu 30.b.2011, de áhččeearri lea 10 vahkku (50 doarjjabeaivvi)
• Jus riegádeapmi dahje fuollabadjelasasváldima dáhton lea geassemánu 30.b.2009:s dahje dan ovdal, de áhččeearri lea 6 vahkku (30 doarjjabeaivvi).

Goas dus lea riekti áhččeearrái?

Láhka rievddai suoidnemánu 1.b. 2010:s áhččeeari eavttuid dáfus.

• Jus riegádeapmi dahje fuollabadjelasváldima dáhton lei suoidnemánu 1.b.2010 dahje maŋŋel dan, de galgá sihke eatnis ja áhčis leat riekti váhnenruhtii (galgaba maŋemus logi mánus leamašan guhtta mánu sisaboahtoaddi barggus).
• Jus riegádeapmi dahje adopšuvdna dáhpáhuvai geassemánu 30.b.2010:s ja ovdal dan, de lea dasa lassin gáibádus ahte eadni ferte gártadan rievtti váhnenruhtii 50 proseantta virggis dahje eanet.

Goas ii leat riekti váhnenruhtii?

• Jus áhčči iežas buozanvuođa geažil lea áibbas veahki hálddus go máná

galgá fuolahit. Dalle sáhtát NAV:s ohcat sirdit áigodaga eadnái dahje maŋidit áhččeeari áigodaga.

• Jus eadni okto fuolaha máná ja sus lea riekti váhnenruhtii, sirdojuvvojit áhččeeari vahkkut sutnje.
• Jus áhčis ii leat riekti váhnenruhtii (maŋemus logi mánus ii leat unnimusat guhtta mánu leamašan sisaboahtoaddi barggus), de áhččeeari vahkkut sirdojuvvojit eadnái.
• Jus eatnis ii leat riekti váhnenruhtii (maŋemus logi mánus ii leat unnimusat guhtta mánu leamašan sisaboahtoaddi barggus) ja lea vuostáiváldán ovttahávvásaš doarjaga, de áhčis ii leat riekti váhnenruhtii.
• Jus riegádeapmi dahje adopšuvdna dáhpáhuvvá geassemánu 30.b.2010:s dahje ovdal dan, de áhččeearri sirdojuvvo eadnái dain dilálašvuođain go eadni leat gártadan rievtti váhnenruhtii unnit go 50 proseantta virggis.

Áhčči sáhttá, jus sus lea riekti váhnenruhtii, geavahit iežas iešheanalis rievtti dábálaš váhnenruđa váldit geavaheapmái.

Mot áhčči sáhttá geavahit áhččeeari?

• Áhččeeari sáhttá geavahit vaikko goas doarjjaáigodagas earret go guhtta vuosttaš vahkku maŋŋel riegádeami. Dát vahkkut leat medisiinnalaš sivaid geažil várrejuvvon eadnái.
• Áhčči sáhttá geavahit áhččeeari oktanis dahje máŋgga vuogi mielde heivehahttit geavaheami. Jus áhčči háliida maŋidit áhččeeari, de son galgá dan dahkat ovdal maŋemus beaivvi dan oktasaš áigodagas maid váhnemat sáhttiba juogadit gaskaneaskka. Jus áhčči ohcá maŋideami dan beaivvi maŋŋel, de son manaha doarjjabeivviid.

Vuolábealde addojit muhtin ovdamearkkat:

• Áhčči sáhttá vuostáiváldit váhnenruđa oktanis 12 vahkkui
• Áhčči sáhttá vuostáiváldit váhnenruđa ovtta beaivvi ja bargat njeallje beaivvi vahkkus 60 vahkkui
• Áhčči sáhttá bargat 50 proseantta ja vuostáiváldit váhnenruđa 120 beaivái
• Áhčči sáhttá vuostáiváldit váhnenruđa guokte vahkku ja dasto bargat ollesáiggi ovdamearkka dihte guokte vahkku ja dainna lágiin maŋidit áigodaga guvttiin vahkkuin.
• Áhčči sáhttá geavahit áhččeeari seammás go váldá luomu dahje daid beivviid go son dábálaččat ii bargga.
• Áhčči bargá Davvimearas ja lea golbma vahkku nannámis juohke háve go ii leat barggus. Son sáhttá geavahit áhččeeari daid áigodagaid go lea nannámis.

Ovdamearkkat eai leat dievaslaččat.

Muitte ahte áhčči galgá leat geavahan áhččeeari

• Ovdal go mánná deavdá golbma jagi.
• Ovdal go golbma jahki lea gollan maŋŋel adopšuvnna.

Maid eadni dahká go áhčči geavaha áhččeeari?

Go áhčči geavaha áhččeeari, de eadni sáhttá válljet áigu go álgit sisaboahtoaddi bargui vai ii. Go áhčči geavaha áhččeeari, de sáhttiba eadni ja áhčči oktiibuot geavahit 150 proseantta váhnenruđa. Dalle eaktuduvvo ahte eadni bargá unnimusat 50 proseantta.

Go áhčči háliida vuostáiváldit váhnenruđa guhkkelii go áhččeeari áigodaga, de lea eaktun ahte eadni lea barggus, oahpus, dahje buozanvuođa geažil lea áibbas veahki hálddus go máná galgá fuolahit, searvá oahpistanprográmmii aiddoboahtán sisafárrejeddjiid váste dahje searvá gealbudahttinprográmmii olbmuide geain bargo- ja sisaboahtonákca mealgadii lea vuoliduvvon. Dát mearkkaša ahte eatnis ovdamearkka dihte ii sáhte guhkit go áhččeearreáigodaga leat bálkkáhis virgelohpi leat ruovttus áhčiin ja mánáin.

Dieđit daid rievdadusaid  

Jos oaččut rievdadusaid bálkkás,  bearaš dilis dahje bargo dilis, dahje áiggut leat olgoriikas, sáhttá dat addit ollu váikkuhusaid mávssus don oaččut NAV:as. Diekkár dilis de fertet don dákkaviđe dieđihit NAV- kantuvrii gos don orut.